Ručně zadávaná odpověď

Jeden z obvyklých způsobů učení se s Memostationem je myšlená odpověď. Podíváte se na otázku v duchu si myslíte odpověď a po zobrazení odpovědi v programu se sami oznámkujete.

Memostation však podporuje ještě jeden způsob.

Duplicitní položky v Memostationu

V Memostationu se můžete učit z více učebních materiálů. Pokud si přidáváte celé učební materiály do učení tak se může stát, že se v některých učebních materiálech mohou vyskytovat stejné slovíčka.

 

Pokud máte pocit, že se nějaké slovíčko učíte již vícekrát, ale nejste si zcela jisti tak můžete využít funkci, která Vám řekne jestli konkrétní slovíčko máte nebo nemáte v učícím procesu.

 

Stačí, když do vyhledávacího políčka napíšete slovíčko, které hledáte např. hello (stejně jako na obrázku).

 

Na uvedeném obrázku si můžete všimnout, že uživatel má v učení 2x slovíčko Hello (slovíčka, která jsou v učení jsou označena tučně).

Vyřešit tuto situaci můžete prokliknutím na jedno ze slovíček Hello. Slovíčko se Vám zobrazí na kartičce a pak již stačí kliknout na tlačítko Odebrat z učení.

Konference EDULEARN Barcelona 2013 - Mezinárodní konference o nových technologiích ve vzdělávání

Prezentovali jsme na mezinárodní konferenci v Barceloně. Načerpali jsme novinky a trendy z oblasti vzdělávání. Některé z nich zapracujeme do nových verzí Memostationu.

 

 

 

 

Paměť

Jednou ze základních podmínek funkce živých systémů, je schopnost uchovávání informací v čase a je základem funkce učení. Aby bylo možné porozumět procesu učení, je potřeba porozumět mechanismu paměti.

Rozdělení paměti

Obr. 1, Navrhovaná klasifikace uchovávání vzpomínek v dlouhodobé paměti (Squire, 1990 in Atkinson, 2003)

Učební metody

Učební metody jsou různé přístupy k učivu formulované a vyvinuté tak aby zefektivnily průběh učení. Pro potřeby této práce lze učební metody rozdělit následujícím způsobem.

rozdělení učebních metod

Rozdělení učebních metod

Zapomínání

Tato práce je zaměřena na zapamatování informací, ale nelze porozumět učení bez zmínění obráceného pochodu, zapomínání. Experimentální studium procesu zapomínání má dlouhou historii, Hermann Ebbinghaus začal s klasickými experimenty již v roce 1880, zároveň si všiml, že časová distribuce učení ovlivňuje míru zapamatování informací. Jeho experimenty probíhaly tak, že se učil nesmyslné slabiky, počkal nějakou určitou dobu (od minut až po dny) a potom se ty stejné slabiky učil znovu. Čas, který mu zabralo znovu učení, potom porovnal s časem, kterým strávil učení se slabik. Čas, který byl ušetřen, byl potom použit jako odhad pravděpodobnosti znovu vybavení.

Formulace vědomostí

Jednou z podmínek pro používání výše uvedeného způsobu učení, je formulace vědomostí před započetím samotného učení. Látka je rozdělena na informace, a tyto jsou potom uloženy v databázi programu jako položky. Protože programy pracují na „zkoušecím“ principu, jsou položky složeny z otázky a odpovědi (tzv. Q/A (question/answer) páry). Při vytváření databází je potřeba dodržet několik zásad tak, aby bylo učení co nejefektivnější.⁞

Rozumět látce

Aby mohlo docházet ke správnému fixování informací do paměti, musí být pochopena, což umožní její organizaci a navázání na předchozí, již zafixované znalosti.